COI v Ostravě očima Moniky (15. 10. 2005)

Moje cesta na COI byla dost dramatická. Měla jsem jít do Zlína. Lístky koupené někdy od července ... jenže!!!
V pátek dopoledne se jasně ukázalo, že návštěva show ve Zlíně pro mě padá! :O( Manžel, práce, auto ... všechno jeden složitý propletenec, nebudu popisovat. Byla jsem tak zlá a hlavně zklamaná, že si dlouho tenhle pocit budu pamatovat. ALE!!! Nakonec se podařilo veškerým úsilím ještě před COI ve Zlíně vyměnit lístky na COI v Ostravě :O) Takže jsem se přesně za 5 minut 6 nacházela na parkovišti u ostravské haly, popoháněla mou drahou polovinu, abychom nepřišli ani o jedinou minutku ... a byla zase spokojená.
Další ranou hned z kraje pro mě bylo představování, kdy bylo již jasné, že ani tady Irinka Slucká prostě není!!! :O(
Ale dál to už bylo prima. Takže můj pohled na vše:
Martin Dejdar dlouho a zbytečně kecal a navíc do toho mikrofonu děsně řval.

Grušina Gončarov - určitě souhlasím s tím, že jsme viděli jak nový originál (v první polovině) tak novou volnou (ve druhé). Samba mi přišla celkem nudná, nic moc a hlavně nechytali lehce to tempo. TFB bylo skvělé! Elena nádherná v tom červeném kostýmu, hezké nápady a nádherný synchron. Ale své udělala taky ta hudba - kterou prostě zbožňuju.

Viktor Petrenko - je sice olympijský vítěz, ale kromě toho, že bruslí hezky těžko o něm cokoliv říct ... můj styl to není, i když jeho druhé vystoupení s "dámou" bylo asi vtipné, prostě mi přijde, že není "showman" ...

Surya Bonaly - první vystoupení mě nijak nenadchlo, říkala jsem si, že je vidět, že její éra už dávno proběhla ... V druhé polovině, kdy jí k tomu zpíval Maxim a ona jezdila ve své pověstné kombinéze na tělo to bylo už jiné kafe. Nádherné skoky a svižná jízda s naprosto neskutečnou kombinovanou piruetou na závěr. Vřískala jsem nadšením.

Abitbol a Bernadis - já jsem z nich teda sice nikdy nebyla nějak mimo, ale obě jízdy byly tak nějak moc fajn. Vystoupení se sexy uklízečkou jsem viděla - mám na VHS :O) takže to pro mě překvapením nebylo, ale vidět to naživo bylo bezva!!! To prádýlko! :O)) A malinká Sarah!!! Prostě show jak má být. V prvním jejich vystoupení jsem ocenila, že tam aspoň jeden ze dvou sportovních párů předvedl skok - i když jenom 1 (myslím) a odhazovaný.

Tobel - no comment. Pamatuju si ho už z několika exhibic, jeho Carmen je neuvěřitelná - vždycky si říkám, že ten chlap musel ty malé holky kolem sebe když byl dítě opravdu strašně nemít rád ;-) Vystoupení se saxofonem bylo trochu nudnější, ale jemu to odpouštím.

Jozef Sabovčík - v každém jeho pohybu je stále ladnost a absolutní cit pro hudbu. Začátek prvního vystoupení byl symbolický - Jozef ve svých 42 letech opravdu pamatuje doby, kdy hlavní částí všech soutěží byly tyhle "osmičky" na ledě a další povinné cviky. Nechápu, jak na tohle mohli chodit diváci ;-) Taky jsme neviděli žádnou pestrou krokovku na které už jsme dneska zvyklí - protože dříve se prostě nedělala ... bylo třeba spíše jezdit po celé ploše a sem tam skočit ... ale i tak. Jozef jezdí po celé ploše opravdu krásně, je vidět, že technika jako taková je u něj prvořadá a ten rock k němu opravdu jednoznačně patří. Takže mu stačí udělat ty roznožky skoro do stropu, pár jednoduchých skoků - taky skoro do stropu, vždyť on by takhle přeskočil i plot :o), padnout na kolena, sklonit hlavu a několikrát lusknout prsty chlapsky do rytmu - a má mě! Navíc jeho salto je pořád úžasné a ty blond vlasy!!! …až se stydím. A zapomněla jsem na tu rychlou a elegantní jednoduchou piruetu, bez jediného zaváhání na závěr druhého vystoupení!

Kovaříková a Novotný. Nevím, jestli to způsobil fakt, že René byl účastníkem odmítnutí nabídky Pluschenka nebo čím to bylo, ale náš hvězdný pár mě docela zklamal. Sice samá těžká zvedačka, ale žádný skok, žádný nápad, několik zaváhání v jízdě - až to párkrát vypadalo na pád. Radka mi přišla příliš umělá, její úsměv byl divný ... i když uznávám, že ta spirála smrti (jak se ten prvek opravdu správně jmenuje?) - a dělaly ji oba páry - brala dech a mrazila v zádech. Osobně jsem zatínala ruce a byla celá napjatá a čekala katastrofu s každým přiblížením hlavy k ledu ...

Irina Gregoriana - vystoupení s obručemi. Neuvěřitelné, nádherné a nepochopitelné pro mě - jak s tím ještě dokázala skočit!!!!!????? Tohle bylo opravdu něco! A navíc, jak jednoduše to vypadalo! :o) Klobouk dolů!

Anisina a Peizerat - to nejlepší na konec. Skvělí, skvělí a skvělí!!! Stars War v krásném synchronu, nádherná jízda. Ale nebyla ničím proti závěru celé show - Flamencu. Já jsem měla oči jenom pro Gwena - on se prostě jako toreador snad narodil! Ten rytmus bruslí do toho stepu a póza s prohnutými zády!!! Do toho každý pohyb dlaní naprosto přesně!!! Jasný, sem tam jsem zaregistrovala i Mari :o) Ta to má zase v očích, tu provokaci a vlnění boky ... prostě tahle jízda byla naprosto a totálně mistrovská! Pochopila jsem, proč tam byly ty mantinely - narozdíl od show v cizině. Myslím, že by to nedojeli, protože bychom se všechny po první minutě nahrnuly na led a padly Gwenovi k nohám - stejně jako páni by leželi před Marinkou (aspoň ten můj rozhodně:o) )

Domů jsme dojeli dost pozdě, stavili jsme se na večeři a rozebírali celé představení skoro do rána.